Paní učitelka Marta Chludilová ze ZŠ Dubňany vede své žáky k tomu, aby se nebáli zkoumat svět kolem sebe. Dlouhodobě se věnuje badatelsky orientované výuce a ukazuje, že i jednoduché domácí pokusy mohou být skvělou cestou k pochopení přírodních jevů. V rozhovoru se s námi podělila o svou oblíbenou aktivitu s názvem „Co se stane, když…?“
Jak vznikl nápad na tuto badatelskou aktivitu a jak při ní žáci pracovali?
Tuto aktivitu používám už několik let. Chtěla jsem žáky motivovat k tomu, aby si doma sami naplánovali a provedli pokus, popsali ho podle základních kroků badatelsky orientované výuky a následně ho prezentovali spolužákům ve škole. Sami si zvolili výzkumnou otázku, formulovali hypotézu, připravili pomůcky, provedli pokus a nakonec sepsali závěr. Mnozí z nich zkoušeli pokusy doma a poté je prezentovali ve škole. Díky tomu se do výuky zapojili všichni – i ti, kteří se jinak do fyzikálních a přírodovědných aktivit tolik nehlásí.
Jaké pokusy žáci zkoušeli?
Zkoušeli dva pokusy – „Gumové vajíčko“ a „Zdroj napětí v bramboře“. Oba jsou jednoduché, ale zároveň velmi zajímavé a umožňují dětem vidět výsledky vlastní práce.
Můžete nám popsat, jak probíhaly tyto pokusy?
U pokusu s vajíčkem žáci nejdříve vložili vajíčko do sklenice s octem a nádobu přikryli. Po jednom dni zjistili, že skořápka úplně zmizela a vajíčko se stalo měkkým a pružným. Byli překvapeni, jak se obyčejné vajíčko může změnit díky jednoduché chemické reakci mezi octem a vápníkem ve skořápce. Hypotéza, že vajíčko bude „gumové“, se potvrdila. Žáci si poté kladli další otázky – například co by se stalo, kdyby vajíčko nechali v octu déle nebo ho nechali vyschnout na vzduchu.
Druhý pokus byl zaměřen na výrobu elektrického napětí z brambory. Žáci zapíchli do brambory měděnou destičku a železný hřebík, poté připojili vodiče k měřidlu a s napětím sledovali, co se bude dít. K jejich překvapení měřidlo ukázalo hodnotu vyšší než 0,2 voltu – brambora tedy opravdu vyrobila elektrickou energii. Tento experiment jim pomohl pochopit, že brambora funguje jako jednoduchý galvanický článek, ve kterém dochází k reakci mezi kovy a elektrolytem uvnitř brambory. Žáci začali přemýšlet, zda by větší brambora mohla vyrobit i větší napětí.
To zní skvěle. Co si žáci z aktivit odnesli?
Zjistili, že příroda je kouzelná, zajímavá a že je můžou bavit přírodovědné předměty. Nemusí mít výborné známky, ale můžou ostatní spolužáky inspirovat svým pokusem, který si připravili.
Moc děkujeme za rozhovor a těšíme se na další inspiraci z Dubňan!
