Aktuality

Přečtěte si, co se kolem badatelství právě děje a načerpejte inspiraci nejen z badatelských škol.

Paní učitelka Marta Chludilová ze ZŠ Dubňany vede své žáky k tomu, aby se nebáli zkoumat svět kolem sebe. Dlouhodobě se věnuje badatelsky orientované výuce a ukazuje, že i jednoduché domácí pokusy mohou být skvělou cestou k pochopení přírodních jevů. V rozhovoru se s námi podělila o svou oblíbenou aktivitu s názvem „Co se stane, když…?“ 

Jak vznikl nápad na tuto badatelskou aktivitu a jak při ní žáci pracovali? 

Tuto aktivitu používám už několik let. Chtěla jsem žáky motivovat k tomu, aby si doma sami naplánovali a provedli pokus, popsali ho podle základních kroků badatelsky orientované výuky a následně ho prezentovali spolužákům ve škole. Sami si zvolili výzkumnou otázku, formulovali hypotézu, připravili pomůcky, provedli pokus a nakonec sepsali závěr. Mnozí z nich zkoušeli pokusy doma a poté je prezentovali ve škole. Díky tomu se do výuky zapojili všichni – i ti, kteří se jinak do fyzikálních a přírodovědných aktivit tolik nehlásí. 

Jaké pokusy žáci zkoušeli? 

Zkoušeli dva pokusy – „Gumové vajíčko“ a „Zdroj napětí v bramboře“. Oba jsou jednoduché, ale zároveň velmi zajímavé a umožňují dětem vidět výsledky vlastní práce. 

        Můžete nám popsat, jak probíhaly tyto pokusy? 

         U pokusu s vajíčkem žáci nejdříve vložili vajíčko do sklenice s octem a nádobu přikryli. Po jednom dni zjistili, že skořápka úplně zmizela a vajíčko se stalo měkkým a pružným. Byli překvapeni, jak se obyčejné vajíčko může změnit díky jednoduché chemické reakci mezi octem a vápníkem ve skořápce. Hypotéza, že vajíčko bude „gumové", se potvrdila. Žáci si poté kladli další otázky – například co by se stalo, kdyby vajíčko nechali v octu déle nebo ho nechali vyschnout na vzduchu.
        Ve druhém pokusu žáci vyráběli elektrické napětí z brambory. Žáci zapíchli do brambory měděnou destičku a železný hřebík, poté připojili vodiče k měřidlu a s napětím sledovali, co se bude dít. K jejich překvapení měřidlo ukázalo hodnotu vyšší než 0,2 voltu – brambora tedy opravdu vyrobila elektrickou energii. Tento experiment jim pomohl pochopit, že brambora funguje jako jednoduchý galvanický článek, ve kterém dochází k reakci mezi kovy a elektrolytem uvnitř brambory. Žáci začali přemýšlet, zda by větší brambora mohla vyrobit i větší napětí. 

        To zní skvěle. Co si žáci z aktivit odnesli?

        Zjistili, že příroda je kouzelná, zajímavá a že je můžou bavit přírodovědné předměty. Nemusí mít výborné známky, ale můžou ostatní spolužáky inspirovat svým pokusem, který si připravili.

        Moc děkujeme za rozhovor a těšíme se na další inspiraci z Dubňan!

        Ať vám nic neuteče

        Přihlaste se o svůj badatelský newsletter a my vás pozveme na semináře a další vzdělávací akce, upozorníme na zajímavý rozhovor nebo nabídneme osvědčenou badatelskou aktivitu.

        Jak začít bádat?

        Nejjednodušší cesta je zažít si badatelství na semináři. Přijďte se přesvědčit!

        Další podobné články

        Další podobné články