Na ZŠ Dubňany pojali fyziku jinak – jako prostor pro skutečné objevování. Paní učitelka Marta Chludilová se rozhodla zapojit badatelskou metodu do výuky, aby fyzika nebyla jen teorií z učebnice, ale zážitkem z reálného světa. V rozhovoru prozradila, jak vznikla její badatelská minilekce o dešti, co všechno s žáky zkoumali a jaké byly výsledky jejich práce.
Jak vznikl nápad na tuto badatelskou aktivitu?
Chtěla jsem uspořit čas a více zavádět do výuky badatelské kroky společně, aby to žáky bavilo a zajímalo. Zároveň jsem chtěla, aby se bádání zaměřovalo na příklady z běžného života, které žákům ukážou, že fyzika je všude kolem nich. Proto jsem zvolila téma zaměřené na meteorologii.
Jakou badatelskou otázku a hypotézu jste s žáky zvolili?
Zkoumali jsme otázku: „Kolik srážek napršelo minulý týden v Dubňanech a jaké mají pH?“ Žáci si stanovili hypotézu, že napršelo více než 5 mm srážek a že dešťová voda bude zásaditá.
Můžete přiblížit, jak probíhala práce žáků?
Celá aktivita zabrala přibližně 30 minut. Žáci pracovali podle badatelských kroků a spolupracovali ve skupinkách. Využívali měření na naší školní meteorologické stanici, vyhledávali informace pomocí AI a porovnávali vlastní data s výsledky z Českého hydrometeorologického ústavu. Vyplnit pracovní list nebylo pro ně jednoduché, ale díky společné práci ve skupinách zvládli i to bez problémů.
A co vám nakonec měření ukázalo?
Pomocí srážkoměru zjistili, že za týden napršelo 11 mm srážek, což odpovídá 11 litrům na metr čtvereční. Pomocí pH papírků pak určili, že dešťová voda měla pH 6, tedy mírně kyselé. Hypotéza se tedy nepotvrdila.
To musel být pro žáky zajímavý moment. Jak reagovali na to, že výsledek neodpovídal jejich očekávání?
Žáci to přijali naprosto přirozeně. Jsou zvyklí, že ne každá hypotéza vyjde, což bereme jako příležitost k dalšímu bádání. Společně jsme pak přemýšleli, proč je dešťová voda mírně kyselá, a dospěli jsme k závěru, že za to může oxid uhličitý rozpuštěný ve vzduchu. A právě tento výsledek je motivoval dál a začali přicházet s dalšími otázkami, které by chtěli zkoumat.
A jaké další otázky je napadly?
Přišli s několika zajímavými otázkami, například: Jaké srážky se vyskytují v různých ročních obdobích? Má změna počasí vliv na pH srážek? Je pH srážek v Dubňanech stejné jako v okresním městě Hodonín?
To je skvělé, když bádání otevírá další témata a otázky…Co bylo pro žáky na této aktivitě největším přínosem?
Žáci si vyzkoušeli propojit fyzikální a chemické poznatky s reálným světem. Naučili se měřit, vyhodnocovat data, formulovat hypotézy a argumentovat na základě důkazů. Zároveň pracovali v týmech a učili se přemýšlet jako vědci.
Máte nějaké doporučení pro učitele, kteří by také chtěli aktivitu vyzkoušet?
Zjistila jsem, že při práci s více hypotézami je dobré minilekci rozdělit na dvě části – v jedné se zaměřit na množství srážek a v druhé na pH. Díky tomu je možné věnovat se každému tématu více do hloubky a žáci se lépe soustředí.
Moc Vám děkujeme že jste se s námi podělila o svou skvělou badatelskou minilekci. Přejeme Vám i Vašim žákům spoustu dalších krásných badatelských zážitků!
