Badatelství ve školních projektech PULCHRA

Badatelství je od samého počátku součástí projektu PULCHRA. V rozhovoru s Hankou Svobodovou, se dozvíte, jak vnímá badatelství jedna z konzultantek škol z PULCHRA projektu a jaké vidí možnosti využití této metody ve školních projektech.

Badatelství ve školních projektech PULCHRA

Hanko, byla si minulý školní rok konzultantkou dvou škol zapojených v projektu PULCHRA v České republice. Co si pod tím máme představit? Jak spolupráce se školou/učiteli a žáky probíhala?

Snažila jsem se být konzultantem, který pomáhá škole dosáhnout cílů, které si žáci a učitelé sami stanoví. Možná to zní složitě, ale mě to hrozně baví. Snažím se vždycky učitele motivovat, aby co nejvíce práce nechávali na žácích. Třeba to nebude tak dokonalé, jak by učitel chtěl, ale žáci se u toho více naučí, když musí projekt vymyslet, naplánovat, zrealizovat i zhodnotit, než když to za ně udělá učitel. S učiteli z jedné ze škol jsem se znala už z dřívějších projektů. Druhá škola pro mě byla nová. O to větší výzva pro mě bylo povzbuzovat a motivovat k činnosti lidi, které jsem nikdy na živo neviděla – škoda, že byl covid – i tak ale myslím, že obě školy udělaly obrovský kus práce a velmi jim za to děkuji.

Prošla si s týmem žáků a učitelů všemi fázemi jejich projektu. Jaké jsou podle tebe nejkritičtější body/místa, kdy je opravdu dobré využít služeb někoho zvenčí, třeba právě konzultanta?

Konzultant se může hodit vždycky. Často klade spoustu otázek. Ty mohou žáky a učitele podpořit v hlubším přemýšlení. Co je to, co Vás ve vaší obci nejvíce pálí? Ptali jste se spoluobčanů? Jaké jsou další možnosti, jak cíle dosáhnout? Kdo by Vám mohl pomoci? Žáci si tím ujasňují, co opravdu chtějí, zjišťují možnosti, jak na to. Nejkritičtější je vždy začít, prosadit změnu mezi spolužáky a spoluobčany. A možná ještě těžší je pokračovat, když něco nejde – moje školy měly skvělé plány, jenže pak byly školy zavřené a my na sebe koukali přes obrazovky a museli jsme přemýšlet, jak vše udělat jinak, ale pořád tak, aby to mělo smysl pro školu, komunitu a aby to žáky a učitele bavilo. Mám výhodu, že když žáci a učitelé tápou, mám zkušenosti z mnoha škol. Mohu jim pomoct příklady, jak co dělali jinde a jak vyřešili podobný problém a třeba to školu inspiruje.

Ty jsi velkou propagátorkou badatelské výuky. Badatelství je zároveň něco, co se TEREZA snaží v projektech využívat. Jak se ti to dařilo s tvými školami?

Ano badatelství je metoda výuky, kterou mám moc ráda. Přijde mi stěžejní, že metoda badatelství rozvíjí nejen znalosti ale i dovednosti, a hlavně postoje žáků. Učíme děti, aby měly rády přírodu, rozuměly jí a snažily se jí pomáhat. Je to metoda, která dobře rozvíjí motivaci dětí k učení. Žáci sami přicházejí věcem na kloub, kladou otázky, kriticky myslí, plánují, trénují spolupráci i samostatnost. Učivo se žákům v badatelství nepředkládá „hotové“, ale žáci na poznatky sami přicházejí, učí se vyznat se ve zdrojích informací. To přesně bylo třeba v PULCHŘE – žákům přišlo lákavé řešit nějaké téma v jejich okolí. To byl dobrý začátek, ale přijít tomu tématu na kloub, podívat se pod pokličku a dozvědět se víc, vyzkoumat to, jaká je situace přímo v jejich obci – s tím pomohlo badatelství.

V mojí první škole zkoumali zacházení s odpadem. Bádali nad tím, kde všude ve městě jsou tříděné kontejnery, jestli to lidi mají blízko či daleko, jestli nejsou kontejnery rozbité. V té druhé zjišťovali, jak je to s vodou. Počítali, kolik naprší na školní střechu. Jen díky těmto detailním informacím mohli děti z obou škol zvolit ideální řešení jejich problému.

Na loňských projektech se určitě projevil vliv covidu. Školní projekty, které startují teď, už snad budou mít větší štěstí. Jak si myslíš, že by se v nich badatelství mohlo uplatnit?

Letos mohou žáci a učitelé snad konečně dělat věci společně. Klást otázky k tématu odpad jde lépe, když stojíte před přeplněnými kontejnery, kde místo tříděného odpadu najdete v papíru třeba i kolo, než když sedíte před počítačem. Žákům budou v terénu mnohem snadněji naskakovat i hypotézy. Badatelství jde podle mě nejlépe využít v první polovině projektu, když se do problému zanořujete hlouběji, zjišťujete informace z terénu, od lidí i z literatury. Taky to pomůže žákům ověřit si informace vlastním výzkumem a téma představit ostatním.

Co bys přála žákům a učitelům, kteří se teď pouštějí do nových projektů?

Chuť pomáhat, zvídavost objevovat nové, trpělivost pro překonání překážek.Na konci se nezapomeňte ohlédnout a ocenit se za to, co jste všechno dokázali! Loni byly podmínky ztížené covidem a přesto, když si vzpomenu, co moje školy dokázaly, jsem na ně velmi hrdá. Přeji Vám, ať Vám do Vašich plánů letos nic nezasahuje, ať Vás spolupráce baví a dosáhnete toho, o co Vám jde. Držím palce.

Děkujeme za rozhovor Hance Svobodové, která je dlouhodobou propagátorkou badatelství ve školách. Je lektorkou, metodičkou a spoluautorkou metodiky badatelsky orientovaného vyučování, která vznikla ve Vzdělávacím centru TEREZA. Kromě práce s učiteli a žáky v rámci programů Vzdělávacího centra TEREZA se Hana zabývá ochranou mořských želv, hlavně v Indonésii, a udržitelným cestováním. Více na  https://www.morskezelvy.cz/

Přečtěte si více o projektu PULCHRAhttps://pulchra-schools.eu/wp-content/uploads/2020/07/D3.1_Report-on-the-science-education-methods-and-approaches-to-be-used-_v1.0.pdf 

Vloženo

Sledujte novinky a odebírejte newsletter!

Chcete dostávat svěží badatelské novinky v momentě, když jsou čerstvé? Neváhejte a přihlašte se k odběru badatelského newsletteru.

© TEREZA, vzdělávací centrum, z. ú. 2012 - 2021. Všechna práva vyhrazena. | created by webdilna | com Licence Creative Commons