Revidovaný RVP pro základní školy doporučuje využívat badatelství jako účinnou metodu pro rozvoj kompetencí k řešení problémů. Ne každá škola ví, jak s ním začít. Na ZŠ Kunratice našli inspirativní řešení, jak propojit badatelství a učení venku a my jsme se byli podívat, jak jim to funguje.
Inovace přišla od party učitelů přírodovědných předmětů na 2. stupni, kteří se dohodli, že každý čtvrtek dopoledne vezmou šesťáky ven. Tam společně odučí tři na sebe navazující hodiny podle předem připraveného plánu. Předmět nazvali „Science“.
„Science je i pro nás trochu experiment, který jsme letos zavedli poprvé, takže není zdaleka všechno dokonalé, ale postupně vychytáváme nedostatky a zlepšujeme postupy na základě zpětné vazby,“ říká Jan Mazůrek, jeden z učitelů, který koncept Science na škole prosadil. Naznačuje i to, že v Kunraticích se ani nebojí ukázat svou práci kolegům a otevřeně je zvou na návštěvu, aby si mohli venkovní bádání taky vyzkoušet a poskytnout zpětnou vazbu.
Badatelská návštěva
I my z programu Badatelé jsme této nabídky využili a jednoho chladného březnového rána vyrazili do Kunratic. Spolu s námi cestuje skupina učitelů a učitelek z Itálie, která se o badatelství zajímá v rámci kurzu venkovní výuky. Hned po příchodu ke škole nás upoutá probíhající rekonstrukce školního pozemku, která proměnila okolí školy v obří staveniště, po kterém se místo dětí prohánějí bagry.
Zanedlouho na vlastní oči sledujeme, jak se štrůdl devadesáti dětí přesunuje středem obce přes rušnou silnici až k lesu poblíž Kunratického potoka. Na nic se nečeká, odhodit batůžky se svačinou a jde se rovnou bádat! Každý učitel si bere na starost jednu třídu – ty mezi nimi postupně rotují, takže všichni nakonec absolvují všechno.
Žáci rozdělení do ještě menších skupin zkoumají například vliv světových stran či terénu na mikroklima.
Jiní pátrají po výskytu jarních rostlin, další zkoumají fenologické fáze stromů nebo se učí pracovat s aplikací iNaturalist. Každá skupina má za úkol navrhnout hypotézu k připravené výzkumné otázce a ověřit ji pomocí vhodných pomůcek a zjištěných informací. Zaznamenané výsledky pak prezentují ostatním jako „propustku“ k další aktivitě.
Má to smysl
Učitelé ihned po zadání úkolů přechází do role průvodců a pomáhají tam, kde je potřeba. Zasahují, když žáci tu a tam ztratí soustředění a místo práce začnou blbnout a lézt po stromech, nebo když se objeví nějaké problémy – včetně jednoho drobného úrazu, který je potřeba ihned ošetřit. Nakonec ale všichni své úkoly splní. Nechybí ani zajímavý moment, kdy během výuky přijedou obecní zastupitelé a před zraky žáků instalují dopravní značku upozorňující na migraci žab – přesně tu značku, o jejíž vznik se zasloužili jejich spolužáci v rámci předchozího badatelského projektu na obojživelníky. Děti na vlastní oči vidí, že jejich úsilí může mít reálný dopad.
„Na tom, co budeme učit, se domlouváme vždy v pondělí večer na pravidelném online meetingu – tyto schůzky milují hlavně naše manželky,“ smějí se Honza, Petr a Jakub, když se přijdou po vyučování s návštěvou ještě jednou potkat, poslechnout si zpětnou vazbu a hlavně odpovědět na dotazy, kterých je opravdu mnoho. „Ve středu před lekcí už se jen krátce setkáme ve škole, doladíme podrobnosti, nachystáme pomůcky nebo vytiskneme potřebné materiály,“ popisují nadšení učitelé, jak své lekce Science připravují a jde na nich vidět, že jim jejich spolupráce dává smysl.
Viděli a zažili
Jan Blažek a Lenka Vlčková
