Lenka Pořízková si první badatelskou lekci vyzkoušela „na vlastní kůži“ – tehdy ještě netušila, co od toho čekat. Dnes s nadšením vede své žáky k objevování, kladení otázek a hledání odpovědí. Co jí badatelství přineslo do výuky? Jak často ho používá a kde bere inspiraci pro témata? Přečtěte si rozhovor s učitelkou, která bádání pustila do hodin naplno – a nelituje. 

Lenko, jaké bylo tvé první setkání s badatelstvím? 

Já jsem badatelskou výuku začala řešit ve chvíli, kdy jsem absolvovala geologickou badatelskou lekci na semináři. Já jsem tehdy vůbec netušila, co je to badatelská lekce. Rozdělili jsme se do týmů a v rámci nich mi byl přidělen jakýsi úlomek horniny. Měli jsme začít pokládat otázky, já jsem si říkala, co to je? Proč dávat otázky? Necítila jsem se moc komfortně, protože jsem netušila, co z toho bude. Nakonec jsme v týmu po chvíli sepsali spoustu otázek, vybrali tu výzkumnou, stanovili si hypotézu a vše postupně začalo dávat smysl. Nakonec to byl moc fajn seminář a já jsem si z toho odnesla super novou metodu do výuky a doufala jsem, že moji studenti to budou jednou vidět podobně jako já.  

Badatelství tedy od té doby používáš a můžeš tak nyní zhodnotit, co tahle metoda přináší tvým žákům? 

Myslím, že moji žáci získávají díky badatelství spoustu dovedností. Jednou z nich je to, že mají takovou jakousi vnitřní motivaci. Vidím na nich, že je to baví. Dál dokáží klást otázky, nestydí a nebojí se je pokládat. 

Vyberou docela dobře tu výzkumnou a stanoví si správnou hypotézu. Řekla bych, že jim to hodně pomáhá, když sestavují nějakou svoji práci. U těch mladších jsou to vstupní úkoly do Biologické olympiády a u těch starších potom příprava na praktickou část odborné práce.  

Jak často zařazuješ badatelství do své výuky? 

Úplně přesně nevím, ale řekla bych, že je to tak jednou až dvakrát za měsíc v každém předmětu. Těch předmětů, ve kterých bádám v klasických hodinách, je asi sedm. A pak mám ještě různé laboratorní předměty, kde vlastně ten badatelský cyklus může být průběžný a můžeme se mu věnovat třeba i několik hodin v celku. 

Podle jakého klíče volíš témata, která do té výuky zařadíš?  

Já mám ráda trochu improvizace:) Když se něco pěkného urodí na školní zahradě nebo přijde nějaký skvělý nápad, třeba i zvenku, narazím na nějakou pěknou zpracovanou lekci nebo mně to ťukne na zpracování vlastní lekce, tak se toho chytím.

Jednu z lekcí, kterou si Lenka Pořízková pro žáky připravila jsme také natočili a na sestřih se můžete sami podívat – jak to vypadá, když se učí venku badatelsky o klimatu.

Další zkušenosti z badatelské výuky s námi Lenka Pořízková sdílela při přípravě videokurzu Začínáme bádat.