Jak moc ovlivňuje školní budova mikroklima na zahradě? Jak rychle dokáže jarní slunce prohřát krkonošskou půdu?
To jsou otázky, na které v loňském školním roce hledali odpovědi na základní škole v Žacléři. Na sledování teploty půdy se zaměřili v rámci přípravy projektu na Badatelskou konferenci.
Sedmičlenný tým žáků si pod vedením pana učitele stanovil cíl: Zjistit, jak různé faktory ovlivňují teplotu půdy v hloubce 10 cm. Zajímalo je především to, jak rychle půda reaguje na změny teploty vzduchu, jaký vliv má přímé slunce a zda se na teplotě pod povrchem projeví blízkost školní budovy.
Postup měření a čtyři stanoviště
Badatelé si pro svůj pokus vybrali čtyři různá místa v areálu školy: zastíněný trávník, prostor v meteorologické zahrádce a dvě místa na jihovýchodní straně budovy (ve vzdálenosti 2 a 20 metrů od školy).
Měření probíhalo poctivě každý všední den během velkých přestávek od 10. února do 16. dubna 2025. Žáci při práci využívali bezdrátová čidla PASCO Scientific propojená s iPady. To jim umožnilo přesné zaznamenávání dat přímo v terénu. Kromě teploty půdy sledovali i povrchovou teplotu, oblačnost a výšku sněhu.
Co ukázala nasbíraná data
Po vyhodnocení výsledků žáci potvrdili své původní předpoklady. Ukázalo se, že:
- Teplota půdy reaguje na změny vzduchu pomalu a s výrazným zpožděním. Dokonce ještě pomaleji, než badatelé původně čekali.
- Sluneční svit hraje klíčovou roli. Například 7. března byl na slunném stanovišti u budovy naměřen rozdíl mezi povrchem a hloubkou 10 cm téměř 35 °C! Přitom ve stínu to bylo jen 8 °C.
- Budova školy skutečně funguje jako tepelný zářič. Půda v její těsné blízkosti byla trvale teplejší než na vzdálenějším trávníku.
Přínos týmové práce
Závěrečná reflexe týmu ukázala, že badatelská výuka přináší i praktické výzvy. Žáci otevřeně přiznali, že se občas museli potýkat s nepřízní počasí nebo s týmovou diskusí o tom, „komu se zrovna nechce měřit“. Přesto projekt hodnotili jako skvělou zkušenost. Umožnil jim vyzkoušet si roli skutečných vědců a zvládnout nasbírat i vyhodnotit dlouhodobější data.
Dlouhodobá data i bez drahých přístrojů?
Možná vás teď napadá, že byste také rádi vyzkoušeli nasbírat delší časovou řadu měření a potrénovali tím skupinovou spolupráci a systematičnost svých badatelů. Jenže nemáte ta správná čidla. Co s tím? Bádat můžete i bez speciálních pomůcek a drahých přístrojů.
Dlouhodobě můžete sledovat třeba růst rostlin (fazole, rajčata), pupeny a listy stromů nebo teplotu obyčejným teploměrem a srážky s využitím kyblíku či PETláhve. Inspiraci k různým tématům najdete například v článku o bádání bez laboratoře nebo aktuálně v jarní badatelské výzvě Bádáme ve škole i za školou, kterou jsme odstartovali právě založením dlouhodobého pokusu.















