Jarní bádání v Žacléři: Co prozradilo měření teploty půdy?

Autor Badatelé

3. 3. 2026

Jak moc ovlivňuje školní budova mikroklima na zahradě? Jak rychle dokáže jarní slunce prohřát krkonošskou půdu?

To jsou otázky, na které v loňském školním roce hledali odpovědi na základní škole v Žacléři. Na sledování teploty půdy se zaměřili v rámci přípravy projektu na Badatelskou konferenci.

Sedmičlenný tým žáků si pod vedením pana učitele stanovil cíl: Zjistit, jak různé faktory ovlivňují teplotu půdy v hloubce 10 cm. Zajímalo je především to, jak rychle půda reaguje na změny teploty vzduchu, jaký vliv má přímé slunce a zda se na teplotě pod povrchem projeví blízkost školní budovy. 

Postup měření a čtyři stanoviště

Badatelé si pro svůj pokus vybrali čtyři různá místa v areálu školy: zastíněný trávník, prostor v meteorologické zahrádce a dvě místa na jihovýchodní straně budovy (ve vzdálenosti 2 a 20 metrů od školy).  

Měření probíhalo poctivě každý všední den během velkých přestávek od 10. února do 16. dubna 2025. Žáci při práci využívali bezdrátová čidla PASCO Scientific propojená s iPady. To jim umožnilo přesné zaznamenávání dat přímo v terénu. Kromě teploty půdy sledovali i povrchovou teplotu, oblačnost a výšku sněhu.

Co ukázala nasbíraná data

Po vyhodnocení výsledků žáci potvrdili své původní předpoklady. Ukázalo se, že: 

  • Teplota půdy reaguje na změny vzduchu pomalu a s výrazným zpožděním. Dokonce ještě pomaleji, než badatelé původně čekali. 
  • Sluneční svit hraje klíčovou roli. Například 7. března byl na slunném stanovišti u budovy naměřen rozdíl mezi povrchem a hloubkou 10 cm téměř 35 °C! Přitom ve stínu to bylo jen 8 °C. 
  • Budova školy skutečně funguje jako tepelný zářič. Půda v její těsné blízkosti byla trvale teplejší než na vzdálenějším trávníku. 

Přínos týmové práce

Závěrečná reflexe týmu ukázala, že badatelská výuka přináší i praktické výzvy. Žáci otevřeně přiznali, že se občas museli potýkat s nepřízní počasí nebo s týmovou diskusí o tom, „komu se zrovna nechce měřit“. Přesto projekt hodnotili jako skvělou zkušenost. Umožnil jim vyzkoušet si roli skutečných vědců a zvládnout nasbírat i vyhodnotit dlouhodobější data. 

Dlouhodobá data i bez drahých přístrojů?

Možná vás teď napadá, že byste také rádi vyzkoušeli nasbírat delší časovou řadu měření a potrénovali tím skupinovou spolupráci a systematičnost svých badatelů. Jenže nemáte ta správná čidla. Co s tím? Bádat můžete i bez speciálních pomůcek a drahých přístrojů. 

Dlouhodobě můžete sledovat třeba růst rostlin (fazole, rajčata), pupeny a listy stromů nebo teplotu obyčejným teploměrem a srážky s využitím kyblíku či PETláhve. Inspiraci k různým tématům najdete například v článku o bádání bez laboratoře nebo aktuálně v jarní badatelské výzvě Bádáme ve škole i za školou, kterou jsme odstartovali právě založením dlouhodobého pokusu.

Mohlo by vás také zajímat…

Když to ve škole bublá nápady

Když to ve škole bublá nápady

 „Náš projekt možná odhalí „skryté“ tajemství jedné vesnice ve Středočeském kraji. V lese jsme narazili na trubku, z...