Badatelství má tu sílu, že vtahuje do učení nejen děti, ale i samotné učitele. A když na jedné škole není na bádání sám jeden nadšenec, ale hned více kolegů, otevírá to úplně nové možnosti. Učitelé si mohou navzájem předávat zkušenosti, pomáhat si s přípravou lekcí i s pomůckami, sdílet znalosti o třídách a společně růst. Vzniká tak prostředí, kde se bádání stává přirozenou součástí školy. Své zkušenosti s párovou výukou nám přiblížili učitelé Jan Mazůrek a Jakub Holec ze ZŠ Kunratice.
V čem vám pomáhá párová výuka?
Jan Mazůrek: Já bych řekl, že v podstatě ve všem. Už od té přípravy, která je mnohem jednodušší, když plánujeme hodinu spolu. Jeden řekne A, druhý řekne B–a je to rychlejší. Ušetříme spoustu času i energie. A potom i v samotném průběhu hodiny. Stejně tak při hodnocení nebo reflexi je lepší, když se o to máte s kým podělit, než když má člověk jen vlastní zrcadlo.
Jakub Holec: Já bych doplnil, že to pro mě znamená hodně. Jsem učitel, který neučí ještě tak dlouho, a Honza už má velké zkušenosti. Pro mě je to cenné, protože se můžu učit od zkušenějšího kolegy. Ale zároveň věřím, že i Honza získává něco ode mě. Učíme se navzájem.
Jak často spolupracujete?
Jan Mazůrek: Zhruba polovinu hodin učíme v páru. Například v zeměpise mám hodinu a půl týdně – tu celou hodinu učíme spolu, tu půlhodinu jednou za čtrnáct dní odučím sám. Děti se pak i ptají: „A kde máte pana učitele? Proč jste tady sám?“ Tak jim to musím vysvětlovat.
Z hlediska přípravy to někdy vyžaduje čas sejít se předem, což je navíc. Ale pak – třeba když jsme dělali badatelskou lekci na vsakování vody do půdy – vymyslet to ve dvou jde snáz, než když nad tím přemýšlí jeden člověk.
Co hodnocení žáků při bádání – pomáhá vám spolupráce i v tom?
Jan Mazůrek: Určitě. Jeden z nás se může soustředit na vedení hodiny a druhý sledovat, kdy probíhá učení mezi dětmi. Všímat si důkazů učení, což by jeden učitel zvládal mnohem hůř. Takže i hodnocení je pružnější a efektivnější – protože se o tom pak můžeme poradit a mít lepší přehled o tom, co se ve třídě dělo.
Jakub Holec: To platí i při hodnocení výsledků, třeba badatelského protokolu. Každý si všimne něčeho jiného a dohromady to dá mnohem přesnější obrázek.
Děkujeme vám, Honzo a Jakube, za sdílení vašich zkušeností s párovou výukou. Bylo to skvělé povídání – ať se vám v bádání daří!
Ve dvou se to lépe táhne – a ve sborovně ještě víc!
Chcete, aby badatelská výuka získala nový rozměr i ve vaší škole? Pozvěte nás k sobě na seminář pro celý učitelský sbor a objevte, jak může týmová spolupráce posunout výuku dál. Více informací najdete ZDE.
