Aktivní, badatelští učitelé z ČR využili příležitost setkat se s pedagogy
a vědci z Evropy i USA na mezinárodní konferenci programu GLOBE, která se uskutečnila vloni v lotyšské Rize. Mezi nimi byl i Radovan Vlček, nás badatelský mentor a učitel na ZŠ Žacléř, který při této příležitosti poskytl rozhovor pro Týdeník Školství. Proč podle něj patří
badatelství k modernímu vzdělávání a kde všude hledá inspiraci pro badatelskou výuku? Přečtěte si část rozhovoru, který vyšel
v lednovém vydání časopisu.
Co si vůbec máme představit pod pojmem badatelství ve škole?
Badatelsky orientovaná výuka (dále BOV) je zajímavou a velmi efektivní alternativou klasické výuky přírodovědných oborů, která se na mnoha školách již stala nedílnou součástí vzdělávání. Na jednoduchých badatelských lekcích se žáci učí vymýšlet výzkumné otázky, vytvářet hypotézy, navrhovat metody jejich ověření, zpracovávat získaná data a formulovat závěry. Díky tomu se stávají aktivními spolutvůrci vzdělávacího procesu. BOV rozvíjí jejich schopnost kritického myšlení, týmové spolupráce a praktické dovednosti, pozitivně ovlivňuje jejich zájem o učení a prohlubuje jejich vztah k přírodě. Také je to naučí veřejně prezentovat
a obhajovat výsledky své práce.
Učíte zeměpis, chemii a přírodopis. Jak zde lze bádat?
Velmi snadno! Všechny přírodovědné obory jsou nevyčerpatelným zdrojem zajímavých problémů a otázek,
o nichž se dá bádat i v podmínkách základní školy. Daleko přínosnější, než nutit žáky memorovat fakta
mi připadá nechat je objevovat si své vlastní „Ameriky“. Není k tomu potřeba mnoho. Stačí školní zahrada,
blízký les, potok, pár přírodnin a přiměřeně vybavená laboratoř…, ale především zvědavost a chuť objevovat.
A tu má většina dětí, ať už o současné nejmladší generaci slyšíte cokoliv.
Prý se v maximální možné míře snažíte propojovat badatelský přístup k výuce s metodami místně zakotveného učení, které je podle vašeho názoru stejně důležité…
To, že určité téma řešíme na lokálních příkladech
a situacích, je pro žáky uchopitelné a zároveň
to pomáhá budovat jejich pozitivní vztah k místu,
kde žijí. Obě tyto metody vnímám jako naprosto
přirozeně komplementární. Není samozřejmě reálné vést všechny vyučovací hodiny tímto způsobem,
ale je potřeba se snažit o to, aby jich významným způsobem přibývalo.
Dá se tedy říci, že BOV představuje perspektivní prvek moderního vzdělávání, kde bádat mohou
vlastně všichni?
Jednoznačně ano, kromě toho, že to potvrzují odborné evaluace, mám z vlastní zkušenosti ověřeno,
že to funguje. Jen je třeba sebrat odvahu a opustit řadu zažitých stereotypů, které ve vzdělávání přetrvávají.
Říkáte, že badatelství otevírá nové obzory vzdělávání a připravuje budoucí generace na výzvy dnešního světa. Které konkrétní výzvy máte na mysli?
Internet a zejména sociální sítě přepsaly dosavadní algoritmy mezilidské komunikace. Všichni jsme dnes zavaleni obrovským množstvím informací důležitých i zbytečných, pravdivých i lživých. Informace
o problémech, které se nás dotýkají, jsou často velmi protichůdné. Nepodlehnout manipulacím je těžké.
Jistou šanci má člověk, který je zvyklý pracovat s fakty. Člověk, který je schopen a ochoten informace ověřovat z různých zdrojů a kriticky je hodnotit a je schopen je akceptovat, i když jsou v rozporu s „jeho hypotézou“.
A právě badatelství všechny tyto klíčové kompetence v člověku rozvíjí.
Proč je to právě vzdělávací centrum TEREZA, které inspirovalo tisíce učitelů a studentů?
Toto centrum není pochopitelně jediné,
ale vzhledem k tomu, že koordinuje aktivity programu GLOBE v ČR –a kromě toho zajišťuje koordinaci programu pro více než 40 zemí v regionu Evropy a Eurasie – má zcela nepochybně velký akční rádius. Kromě programu GLOBE vede TEREZA
i další vzdělávací programy.
Za zmínku určitě stojí portál Badatelé, který bych doporučil každému, kdo chce s touto formou výuky začít. Rovněž nesmírně inspirativní je z mého pohledu portál Učíme se venku.
Celý rozhovor si můžete přečíst v Týdeníku Školství (vydán 29. ledna). Autorka: Eva Rokytová
